Druh Capsicum praetermissum Heiser & P. G. Smith je jeden z mála divokých druhů, které jsou pěstovány pro využití svých plodů. Ty jsou vyhledávány zejména v oblasti Brazílie, kde se jim připisují bohaté nutriční a blahodárné účinky. Druh je součástí vývojové větve baccatum clade, kterou tvoří společně s druhy C. chacoense a C. baccatum (var. baccatum a var. pendulum = syn. var. umbilicatum). Dřív byl druh považován pouze za varietu druhu C. baccatum, tedy C. baccatum var. praetermissum, dnes má již statut samostatného druhu.
VÝSKYT
Druh se v přírodě vyskytuje zejména v Brazílii a Paraguayi, kde roste na rozsáhlém množství lokalit. Druh nepodléhá žádnému stupni ochrany, navržen je statut LC, tedy málo dotčený. Plody jsou v místech výskytu vyhledávány místními obyvateli, kteří rostliny často pěstují i na svých zahradách. Plody se suší, nakládají se solí a olejem do sklenic nebo melou na pastu.
POPIS
Druh stavbou rostliny velmi připomíná domestikované druhy. Hlavní stonek se ochotně vidličnatě větví a nasazuje také z paždí listů nové boční větve. Keře jsou vysoké většinou 1,2-2 m. Vegetativní orgány včetně květních stopek jsou více či méně ochlupené. Z kalichu květu vyrůstá 5 dlouhých zubů. Korunní lístky jsou bílé s fialovým okrajem a zelenožlutými středovými skvrnami. Jelikož je syntéza antokyanů stimulovány intenzitou slunečního svitu, zejména jeho UV spektrem, zastíněné rostliny mohou produkovat květy s téměř nebo zcela bílým okrajem. Velmi vzácné jsou pak linie produkující bílé květy i na přímém slunci. Naskýtá se zde otázka, zdali se nejedná o potomky křížení mezi druhy C. praetermissum a C. baccatum. Mezi takové kultivary patří například 'CGN 22795'. Plody jsou drobné, kulaté nebo mírně podlouhlé, zpravidla 10-18 mm dlouhé. Zrají poměrně dlouho, a to ze zelené do červené, vzácněji oranžové a velmi vzácně také žluté barvy (znám jediný případ z Brazílie, jehož semena se mi podařilo obstarat od místního přímo z přírody). Samotné plody pak mají zajímavé kouřové aroma a pal v řádu několika málo desítek tisíc SHU (oficiální testy mi nejsou známy).
PĚSTOVÁNÍ
Náročnost pěstování se odvíjí od zvoleného kultivaru. Polodomestikované kultivary jako 'Goat Pepper', 'Cumari Pollux', 'CAP1478' nebo 'CAP1141' klíčí zpravidla do 2 týdnů a jejich pěstování se nijak neliší od pěstování domestikovaných druhů. Nejlepší je pěstování volně v zemi, v případě květináče je vhodné použít objem alespoň 10-12 litrů. Pěstování může být náročnější u zcela divokých linií. Letos jsem pěstoval několik rostlin, jejichž semena jsem získal opět přímo z přírody a s polodomestikovanými kultivary se to opravdu nedá srovnat. Dodatečně se mi jich podařilo sehnat dalších asi 30, které budu co nevidět vysévat. Řada semen klíčila "už" po 50 dnech, většina však o poznání později. Poslední semínko vyklíčilo po 153 dnech (a většina předchozích to o mnoho dřív nestihla). Dále je pěstování už relativně snadné. Rostliny jsou pouze náchylnější ke změnám prostředí. Po přesazení většinou následuje částečný opad listů. Rostliny, které jsem z venkovního stanoviště přenesl dovnitř mě do 2 dnů odměnily tak extrémní intumescencí, s jakou jsem se ještě nesetkal. Tak či tak již samozřejmě nové listy byly adaptované vnitřnímu prostředí a narostly zcela zdravé.
HNOJIVO A CHEMIE
Jako u ostatních druhů hnojím už od začátku POUZE hnojivem na květ a plod, přípravky s nejvyšším dusíkovým číslem jsem proto nezkoušel. Rostlinám tato výživa také velmi vyhovuje a je dostačující. Z hnojiva jsem zkoušel Verminet, Puklistop, Substral a Mospilan a rostliny na ně reagovaly velmi dobře (tzn. nijak
). 
Na fotce je 'C28' přímo z brazilské přírody. Fotil jsem ji pár dní zpátky uvnitř. Nové otevřené květy bez vystavení slunečnímu svitu jsou tak s čistě bílými okraji. Postupně se prohrabu fotkami a dodám snímky ostatních kultivarů
PS: Když si třikrát kliknete na první fotku, tím se vám přiblíží, dobře uvidite prázdné kalíšky po dozrálých a vypadlých plodech. 